Propletený život

„Merlin Sheldrake se výzvy představit houby jako nesmírně důležitou, ba přímo nepostradatelnou součást biosféry chopil na výbornou a patrně málokterý čtenář se na tyto podivuhodné organismy bude po přečtení Propleteného života dívat stejnýma očima jako předtím.” - Pavel Pecháček, iliteratura.cz

♦

„Jestli jste měli po prvních stránkách pocit, že bez hub bychom ani my nebyli tím, čím jsme, až knihu zaklapnete, budete si tím skoro jistí. Vypadá to zkrátka, píše Merlin Sheldrake, že „s houbami vzniká a zaniká svět”.”  - Frederik Velinský, Rozhlas Sever, Planetárium

♦

„Kniha Propletený život je průvodcem po zázračném a opomíjeném světě hub a představuje klíč k pochopení života na planetě, na níž žijeme i k tomu, jak myslíme, co cítíme a jak se chováme. Kniha vypráví o tom, jak houby utvářejí svět, mění mysl a ovlivňují budoucnost. Biolog Merlin Sheldrake zve čtenáře k poznávání tajemství světa hub, která zcela mění pohled na život.

Čím více toho o houbách víme, tím méně toho bez nich dává smysl. Objev skutečnosti, že houby pod povrchem půdy propojují rostliny do podzemních sítí – „lesního internetu“ – převrací naše chápání ekosystémů. Houby se neřadí ani k rostlinám, ani k živočichům. Prorůstají půdou, poletují ve vzduchu a žijí i v našem těle. Stály u zrodu života na souši, dokážou přežít ve vesmíru a libují si v radioaktivním záření. A vlastně na nich větší či menší měrou závisí veškerý život na Zemi. Na jejich schopnosti rozkládat plasty, výbušniny, pesticidy i surovou ropu stavějí nejnovější průlomové technologie environmentální sanace.

Zatímco čtete tato slova, houby čile dávají životu směr, jako to dělají už více než miliardu let. Požírají kámen, vytvářejí půdu, vstřebávají jedy, živí i usmrcují rostliny, přežívají ve vesmíru, vyvolávají halucinace, podílejí se na výrobě jídla a léků, ovládají chování živočichů a ovlivňují složení zemské atmosféry. Za většinou nejpřevratnějších událostí na Zemi stála – a stále stojí – činnost hub. Přesto se netěší dostatečné pozornosti a přes devadesát procent druhů hub dodnes není zdokumentováno.” - kultura21.cz

♦

„Čte se to jako román, ale je to daleko napínavější než většina románů. Spolupráce jako základ evoluce, houby a řasy kooperují, aby stvořily lišejníky. Ty jsou ideálním transferem v panspermické teorii, ale všechno míří ještě dál: k exobiologii a meziplanetárnímu sdílení života. Mezitím na Zemi: Houby zfetují mravence, ten se do nich opojen zakousne, houba jím proroste a stráví jej. Člověk je naopak kolonizován psilocybinem a hlavně kvasinkami (lysohlávky a alkohol). Kdo tohle přečte, promění se v beznadějného mykofilika zasíťovaného houbovým všehomírem.”  - recenze v časopisu Host

♦

„Některé knihy si zaslouží všechny hvězdičky na světě a Propletený život je jednou z nich. Přečetla jsem už poměrně hodně vědeckých knih a v každé z nich jsem našla něco, co mě zaujalo. Žádná z nich mě ale nedokázala pohltit tak moc jako tato.

Houby musí být spolu s vesmírem a mozkem (které mají podobnou strukturu) tím nejneuvěřitelnějším tématem ke studiu. Kniha má sice jen 229 stran (zbytek jsou poznámky a bibliografie), ale trvalo mi více než dva týdny, než jsem ji dočetla. To proto, že jsem ji každých pár stránek musela odložit a hledat na internetu nejrůznější odkazy, přednášky, rozhovory, články a další zdroje. Vůbec jsem netušila, jak moc jsou houby užitečné a kolik nových oborů je nyní studuje.

Mezi jejich nesčetné užitečné využití patří i to, že je lze „vycvičit“ k rozkladu téměř čehokoli, dokonce i těžkých kovů. To je případ houby Pleurotus, která dokáže rozložit mimo jiné ropu, cigaretové nedopalky nebo použité pleny.

Houby mají velmi silné antivirové vlastnosti, přičemž nejúžasnějšího účinku dosáhnete, když je přidáte do oslazené vody. „Přidání jednoprocentního extraktu amadou (neboli Fomes) a reishi (Ganoderma, druh používaný k pěstování materiálů v Ecovative) do cukrové vody včel snížilo výskyt viru deformovaných křídel osmdesátkrát. Výtažky z Fomes snížily hladinu viru jezera Sinaj téměř devadesátkrát a výtažky z Ganodermy pětačtyřicettisíckrát. Steve Sheppard, profesor entomologie na Washingtonské státní univerzitě a jeden ze Stametsových spolupracovníků na studii, poznamenal, že se nesetkal s žádnou jinou látkou, která by dokázala prodloužit život včel v takové míře.“

Kniha je extrémně dobře strukturovaná a napsaná: kapitoly jsou seskupeny podle témat a autor popisuje spoustu experimentů (které provedl on sám nebo jiní) a mnohé z nich jsou vážně vtipné a všechny taaaaak poutavé! V knize je spousta úchvatných aha momentů a myslím, že jsem si alespoň 10 % knihy uložila ve formě citátů. V ostatních recenzích je ale citátů spousta, tak sem nebudu přidávat další. Jelikož je kniha tak krátká a tak neuvěřitelně fascinující, byla by škoda, abyste si ji nepřečetli celou.”  - Claudia, 13.12.2020

♦

„Houby mi vždycky připadaly kouzelné. Způsob, jakým se po dešti přes noc náhle objeví, mě ohromuje. Jdete jednoho dne po lesní cestě a nic nevidíte. Druhý den ráno jich najednou uvidíte stovky. Světlé i tmavé, barevné či fádní, jsou všude, kam se podíváte.

 Ale kde se vzaly a jak se přes noc prodraly plně zformované zemí?

Propletený život je fascinujícím pohledem do světa všech hub. Světa, který je úzce spjat téměř se vším na Zemi. Při četbě jsem si zaznamenala tolik zajímavostí, že by to vydalo na několik stránek, kdybych se s vámi chtěla o všechny podělit. Kniha je plná těch nejlákavějších podrobností o houbách. Život, jak ho známe, by neexistoval, kdyby nebylo hub. Houby žijí v nás i všude kolem nás.

Houby obývaly Zemi dlouho předtím, než se na scéně objevily rostliny. A právě díky houbám se rostliny mohly přestěhovat na souš. Houby fungovaly jako kořeny vodních rostlin, dokud se jim nepodařilo vyvinout vlastní kořeny, což trvalo asi padesát milionů let.

Houby jsou s rostlinami i nadále v symbiotickém vztahu. Samozřejmě existují druhy, které některým rostlinám škodí, a přesto by bez pomoci hub nemohly žít. Houby spojují rostliny a stromy prostřednictvím „lesního internetu“, poskytují jim živiny a jejich plody jsou díky nim šťavnatější a sladší.   

Houbové sítě v půdě rostlinám umožňují vzájemnou komunikaci. Tak například: Když mšice začne požírat listy rostliny, ta může prostřednictvím sítě vyslat poplach ostatním rostlinám svého druhu a přimět je, aby vypustily chemické látky, které mšice odradí.

Nejsou to však jen rostliny, jejichž život houby umožňují. Umožňují život i nám – lidem. Žijí v našich útrobách a pomáhají nám získávat živiny z potravy. Z potravin, které by nebýt hub vůbec neexistovaly! Vyživují nás svými houbovými „plody“ ...., pokud víme, kterým se vyhnout! Snězte špatnou houbu a je po vás. Psilocybin obsažený v některých „kouzelných houbičkách“ pomáhá zmírňovat deprese a odbourávat závislosti.

Merlin Sheldrake (není jeho jméno úžasné?!) o těchto o mnoha dalších věcech v knize hovoří.  Nabízí nám hromady a hromady faktů o houbách!

Tady je pár nejzajímavějších informací:

• Stejně jako rostliny i houby „vidí“ barvy v celém spektru pomocí receptorů citlivých na modré a červené světlo - na rozdíl od rostlin mají houby také opsiny, pigmenty citlivé na světlo, které jsou přítomny v tyčinkách a čípcích živočišných očí.
• Většina hub je schopna detekovat a reagovat na světlo (jeho směr, intenzitu nebo barvu), teplotu, vlhkost, živiny, toxiny a elektrická pole.
• Některé houby lze naučit rozkládat radioaktivní materiál, cigaretové nedopalky a špinavé pleny.
• Na světě existuje 2,2 až 3,8 milionu druhů hub (šestkrát až desetkrát více, než je odhadovaný počet druhů rostlin), z nichž více než 90 % zůstává nezdokumentováno.
• Houby se podobají spíše živočichům než rostlinám.
• Houby nám neposkytují jen penicilin, ale také statiny na snížení cholesterolu a mnoho účinných antivirových a protirakovinných látek.

 Pan Sheldrake v knize nabízí tolik dalších zajímavých informací a faktů, že je nemožné vzdá mu hold jen v jedné recenzi.

 Kniha Propletený život je velmi přístupná, i když člověk nemá vzdělání v biologii (což já nemám), a je velmi čtivá. Kniha mě naprosto uchvátila. Jak by ne, když jsem se na každé stránce dozvěděla něco nového?  Houby jsou neuvěřitelné!

 Umožňují nám žít a zlepšují náš život (tedy pokud víme, kterým druhům se vyhnout).

 Autor také pojednává o využití hub pro výrobu nových materiálů, jako je například „kůže“ nebo materiál, který by nahradil cihly, dřevotřískové desky a beton. To mi přišlo fascinující... a přesto jsem se nemohla nezamyslet nad etickou stránkou zabíjení hub pro „mikrolátky“. Vím, že se tomu někteří lidé budou posmívat, a to je v pořádku. Jelikož ale houby vykazují řadu inteligentních vlastností, myslím si, že by mohly být inteligentní a vnímavé.  Dokud se to však nedozvíme, je stále etičtější vyrábět „kůži“ z těchto hub než kvůli ní zabíjet zvířata.

 Je to také lepší pro životní prostředí, protože „myceliální kůže je za méně než týden možné vypěstovat desítky až stovky metrů čtverečních, a navíc na odpadní hmotě, která by jinak neměla žádné využití.“

 Pan Sheldrake hovoří o změně klimatu a také o vlivu intenzivních zemědělských postupů na houby. „Intenzivní zemědělství - založené na kombinaci orby a používání chemických hnojiv a postřiků - snižuje četnost mykorhizních hub a mění strukturu jejich komunit.“ To vyvolává obavy z budoucí produkce potravin, protože semena rostlin, která nemohou najít vhodné houby, pravděpodobně nepřežijí.

 V celé knize je patrné, že za život na Zemi vděčíme za mnohé právě houbám, a přesto jsou houby možná nejméně pochopenou formou života na Zemi.

 Merlinu Sheldrakeovi patří uznání za napsání tak poutavé a poučné knihy. Vřele ji doporučuji!” - Jenna, 16.6.2020