|
Přírodě na stopě - Peter Wohlleben |
|||
| Hned na úvod musím přiznat, že populárně naučná literatura není zrovna můj favorizovaný žánr. Takže když se mi dostala do rukou knížka německého přírodovědce Petera Wohllebena „Přírodě na stopě“, trochu jsem zaváhala. Spíše než přírodě totiž bývám na stopě zločincům (včetně těch válečných), psychopatům, manipulátorům a obecně divným mužům, co ubližují ženám. Jenomže: všech těch psycho- a romantických thrillerů jsem už měla tak akorát. Chtělo to změnu. Ani jsem netušila, jak příjemná změna to bude. Mám ráda knihy, co čtenáře okamžitě vtáhnou do děje. Od té Wohllebenovy jsem to ani nečekala, avšak o to milejší bylo překvapení, když mě po pár odstavcích doslova vcucla. Z anotace i podtitulu („jak pozorovat, chápat a využívat přírodní jevy nejen na zahradě“) vyplývá, že kniha je primárně určena majitelům pěkného rodinného domu s velkorysým pozemkem. Což rozhodně není můj případ, neboť v pražském panelákovém 2+1 musím vystačit s několika květináči. Nicméně: kniha neomylně čapne každého, koho zajímá příroda a rád se dívá kolem sebe, ať je vlastníkem zahrady nebo ne. |
 |
||
 |
Text je rozčleněn do delších souvislejších úseků zaměřených na různé disciplíny přírodních věd: meteorologie, astronomie, klimatologie, pedologie... Závěr knih (pro mě určitě nejpřitažlivější), tvoří rozsáhlé povídání o ekosystému. Autor používá nesmírně chytlavý vypravěčský styl. Všechny odborné informace podává názorně, srozumitelně, a hlavně fakt zajímavě. Díky tomu jsem se dověděla spoustu věcí, o nichž jsem dosud neměla ani tušení. Anebo - což je možná ještě lepší - jsem si je pospojovala do souvislostí s věcmi, které jsem znala, ale nevnímala význam jejich kontextu. Namátkou zmíním: jak a proč rostliny a zvířata reagují na blížící se změny počasí (a jak to, že je dokážou tak precizně předpovědět), co všechno ovlivňuje koloběh vody (a co můžeme udělat pro efektivní hospodaření vodou na vlastní zahradě), proč mají měsíční fáze vliv nejen na hladinu vodních ploch, nýbrž také na pohyby zemské kůry (díky nimž dokáže půda v průběhu dne kolísat až o 60 cm), jak můžeme jednoduše analyzovat půdu na zahradě, jak (a proč) spolu rostliny komunikují, ale i soupeří, a tak dále, a tak dále. Některé informace mají ryze praktický charakter, jiné jsou spíše takovými obohacujícími perličkami k prohloubení našeho povědomí o vesmíru, jehož jsme součástí. Člověk žasne nad zázračnou logikou přírodních procesů, což zákonitě vyvolává úvahy o negativním vlivu naší civilizace, která ve snaze využít přírodního bohatství ve svůj prospěch tuto logiku nezadržitelně narušuje. Že si tím podřezáváme větev nad propastí, to asi tak nějak všichni tušíme. Je pravdou, že občas se autorovo vyprávění rozprostře do oblasti, která mi není blízká, a pak mám tendenci přeskakovat. To je ale u knížek tohoto typu naprosto normální. Moje námitka má ryze subjektivní charakter, protože to, co nebaví mě, může jiného čtenáře nadchnout – a naopak. Co musím zvláště zdůraznit, je kvalita překladu. Znamenitá! Překladatelka (Dagmar Heeg) nejenže osvědčila stylistické kvality, ale občas doplnila i nějakou tu kontextovou drobnost. Nakolik jsou tyto poznámky součástí překladu či spíše odborné korektury, to nedokážu posoudit, ale každopádně se jedná o výtečnou práci umocněnou precizní jazykovou redakcí. V celé knize jsem našla jenom pár nevýznamných škobrtnutí; na vyslovenou chybu si fakt nevzpomínám. Jaká úleva po předchozích tristních zkušenostech s tituly jiných nakladatelství, v nichž mě ničily v průměru tři, čtyři kopance na každé stránce, včetně hrubých pravopisných chyb! Je vidět, že nakladatelství KAZDA velice dbá na špičkovou úroveň odvedené práce, což je nesmírně sympatický přístup (a ne tak úplně obvyklý, bohužel). |
||
|
Takže to zkusím shrnout:
© CleoXandra, databazeknih.cz |
|||