První, co musíte o Merlinu Sheldrakovi vědět, než se pustíte do čtení, je to, že svou knížku snědl. Jak? Zkrátka nechal osadit jeden výtisk své knížky podhoubím hlívy ústřičné, a když ta na jeho knize fruktifikovala, plodnice hlívy sklidil a snědl. Je o tom natočeno i video a jeho shlédnutí vám řekne dvě věci. Za prvé, autor knihy Merlin Sheldrake je svéráz a svérázná je i jeho kniha. A za druhé, tahle zdánlivě malá etuda vás připraví na spousty a spousty nových věcí, které v knize objevíte. Napadlo by vás třeba, že houby mohou vyrůst na knize? A to se budete divit, co všechno houby, a hlavně podhoubí zvládne přepracovat na živiny, ze kterých pak žije a plodí. Opravdu hodně se o tom dozvíte v předposlední kapitole „Radikální mykologie“, kde se ujistíte v tom, že houby jsou mnohem více nadějí na záchranu světa, který si my sami ničíme, než že by byly jeho zhoubou, jak hrozí některé katastrofické seriály. 
Ale to předbíhám. Hlavním specifikem knihy Propletený život je to, že v sobě soustavně míchá dva hodně odlišné styly. Prvním je až pohádkové vyprávění, které je ideálním čtením pro uklidnění mysli před spaním a druhým jsou vysoce odborné texty, které čtete pomalu slovíčko po slovíčku, až se vám kouří z mozkových závitů.
Sheldrake vám to naloží už v první kapitole „Lákadlo“, kde krásné a romantické vyprávění o zážitcích se sběrači lanýžů střídá s odborným popisem, jak vlastně lanýže fungují a proč jsou tak voňavé. V takovém duchu pak poběží celá knížka a můj pocit byl, že vědecké texty nabývají s každou další stránkou na objemu oproti vyprávění a vzpomínkám. To ale vůbec nevadí, byť vědecké části jsou opravdu poměrně složité, a je v nich spousty odborných termínů, nemáte pocit, že by vás autor nějak mentoroval, či se ne vás povyšoval. Naopak cítíte, jak se vám snaží trpělivě vysvětlit věci nejednoduché a jak vám chce ukázat v plné kráse svět, který tak miluje.
Knížka je napěchována zajímavými informacemi, které jste o houbách nevěděli, ani netušili. Třeba o houbách dravých. Napadlo by vás, že existují houby, které se živí lovem? Já nejvíc ocenil informaci o zombie houbách (v kapitole „Myceliální mysl“), které napadají mravence a nutí je dělat, co si houby přejí. Už ani nevím kolikrát jsem tímhle příběhem oslňoval společnost nebo i jednotlivce. Jenže pak natočili seriál „The Last of us“, který zombie houby zpropagoval a já ztratil trumf. Nevadí, v knize jsem si našel spousty dalších. Třeba ten, jak amatérští mykologové donutili hlívu ústřičnou žít a plodit jen na cigaretových nedopalcích. Přesněji řečeno přinutili ji si vzpomenout na to, že to kdysi uměla. To je právě jedna z informací z kapitoly „Radikální mykologie“, kde jen s otevřenou pusou čtete, co podhoubí umí a co by všechno mohlo dokázat. Od řešení globálních ekologických katastrof, až po výrobu nábytku ze zbytků.
Já osobně za nejbáječnější považuji kapitolu „Lesní internet“. Ta totiž není jen o houbách, ale o přírodě jako celku. Pochopíte, že příroda není tu strom, tu kytka a tu houba, ale že je to složitý živý systém, který spolu komunikuje a spolupracuje. Možná se s vám z toho bude točit hlava víc než při čtení o Sheldrakových experimentech s psychotropními látkami. Ano, i o “houbičkách” se v jeho knize dočtete.
Zkrátka kniha Propletený život není jenom pro houbaře, ale i pro lidi, kteří se chtějí podívat jiným pohledem na přírodu jako celek a kteří mají odvahu ponořit se do hlubokého a z větší části dosud neprozkoumaného světa hub. A hlavně pro lidi, kteří mají neukojitelnou touhu dozvídat se nové a nové věci o životě kolem sebe.
© Václav Láska, ČMS