Kniha začíná úvodem nazvaným Co s plevelem. Zde autorky uvádějí, že do knihy zařadily snadno rozpoznatelné druhy a například zdůrazňují zlaté pravidlo, aby lidé jedli jen ty druhy, které stoprocentně znají. Dále se zaměřují na chutě rostlin a jejich čištění, krájení a skladování. Zaujaly mě informace o tom, že divoké byliny překypují mnoha minerály, vitaminy, stopovými prvky a sekundárními rostlinnými látkami jako je chlorofyl, karotenoidy, nebo flavonoidy. Jejich koncentrace je navíc mnohem vyšší než v běžné kulturní zelenině.
Následuje kapitola Byliny a recepty. V ní je popsáno téměř 30 bylin a k nim patří související recepty. V závěru se nachází Další informace v podobě doporučené literatury a webových stránek, rejstříku rostlin a receptů. U každé rostliny se nachází její stručný popis, poznávací znaky, tipy na to, jak se jí zbavit a jak ji naopak zužitkovat. Texty jsou doplněny i názornými fotografiemi a u některých rostlin se nachází také box s názvem Pozor, prosím!, kde najdou čtenáři důležitá upozornění. Na další straně jsou pak recepty. U nich je výhodou, že se v jejich zápatí nachází seznam dalších vhodných rostlin.
Tento titul není první, který na toto téma čtu, ale přesto jsem z něj zjistila mnoho nových informací. Jakkoli je většina popisovaných rostlin známá, tak například batolka prorostlá pro mě byla novinkou a po přečtení mám v plánu sehnat si její semínka a vysadit ji do truhlíku na balkoně. Je označována jako zimní vitaminová bomba ze zámoří a chutí připomíná polníček nebo špenát. Nevěděla jsem ani, že semena kopřivy jsou plná vitaminů a chutnají oříškově. Autorky knihy doporučují jíst je na zahradě jako malou svačinku a já už se těším, jak si je na jaře dám. Nebo jak připravím ječnou polévku právě s kopřivami.
Recepty mě opravdu nalákaly, a to ať už s použitím popsaných rostlin, nebo i bez nich. Mnohdy překvapily netradičními kombinacemi, a navíc se jednalo o zajímavý exkurz do ostatních světových kuchyní. Jaro přímo čiší z francouzského receptu na vejce se sedmikráskami – oeufs cocotte, inspirativně zní i indická studená omáčka raita s popencem a gastronomický výlet do Německa zase zajistí bavorský bramborový salát s bršlicí. Ta je prý chuťově podobná petrželi, takže na to budu myslet, až ji budu likvidovat ze záhonů. Hodně mě překvapil také žampionový salát se zálivkou s dobromyslí s čerstvými žampiony a zralými rajčaty, který na fotce vypadá opravdu lákavě (a jedle!).
Plevel na talíři je skvělá kniha, kterou se vyplatí mít po ruce, když se vám bude zdát, že máte na zahradě příliš plevele. Někdy se totiž vyplatí jej nelikvidovat, ale naopak donést do kuchyně. S touto inspirací bude i plení radost!
Susanne Hanschová se už jako dítě zajímala o to, co roste v lese a na louce. Studium kulturních věd vneslo do popředí jejího zájmu kulturní aspekty jídla a rakovina přítele ji nasměrovala k výživové hodnotě divokých rostlin. Jako certifikovaná „odborná konzultantka pro jedlé divoké rostliny“ organizuje v německém Řezně a okolí procházky za divokými rostlinami a vede kurzy vaření.
Elke Schwarzerová vystudovala biologii a působí jako bloggerka a autorka knih o zahradě, která tráví co nejvíce času na cestách přírodou. Jako kompenzaci ke své práci vývojářky softwaru fotografuje rostliny a hmyz a od roku 2003 zahradničí na zahradě řadového domu v Bielefeldu, kde i na malém prostoru našlo útočiště mnoho divokých rostlin, které často nacházejí využití i v kuchyni.
© Jana Langerová, Kultura21.cz