Po předmluvě a úvodu následuje devět kapitol zaměřených na design hmyzu, šestinohé rozmnožování, hmyz v potravním řetězci, soužití rostlin a hmyzu, hmyz jako naše jídlo, nebo například na výrobky hmyzu a objevy, za které mu vděčíme. V závěru knihy najdete doslov, poděkování, tipy na další čtení, odbornou literaturu a rejstřík.
Na hmyz jsem se nikdy nijak zvlášť nezaměřovala a pokud s ním zrovna neválčím v domácnosti nebo na zahradě, tak mi ani nevadí. Od knihy jsem tak příliš neočekávala a rozhodně jsem nečekala, že se u ní tak pobavím a budu tolik zajímavostí předčítat manželovi. Velmi nás zaujala například rojapokalypsa:
„Představte si armádu rudookého hmyzu, který se pomalu a tiše krade ze země. Každý jedinec je velký jako váš palec a všichni se nakonec zjeví v tak obrovském množství, že připomínají béčkový horor o konci světa. Mluvíme o hustotě asi tří milionů jedinců na ploše velikosti fotbalového hřiště! Ale to není sci-fi ani proroctví soudného dne, to je prostě rojapokalypsa, jak někteří rozumbradové nazvali cyklické rojení cikád v Severní Americe, ke kterému dochází jednou za 17 let.“ (str. 58)
A také dalšími fakty můžeme machrovat například v rodinném kruhu nebo na hospodských kvízech. Věděli jste, že mravenčí kolonie může v létě ze mšic snadno získat 10 až 15 kilogramů cukru a že některé odhady šplhají až ke 100 kilogramům cukru na mraveniště za rok? Nebo že jeden kakaovník vyprodukuje za 25 let svého života kakaové boby na 5 kilo čokolády? Výrazně mu v tom pomáhá takzvaná čokoládová muška. Také octomilkám bychom měli děkovat, protože stojí za mnoha objevy (autorka mluví minimálně o šesti Nobelových cenách) a jejich geny jsou těm našim velmi podobné, díky čemuž vědci mohou získávat nové znalosti o nejrůznějších nemocech.
Anne Sverdrup-Thygeson je rozhodně velká odbornice, její zápal je nepřehlédnutelný, ale navíc je také velmi dobrá spisovatelka. Píše totiž odlehčeně a moderně, až zapomenete na to, že čtete populárně-naučný titul a při mnoha popisech se musíte usmívat. Posuďte sami: „lýkožrouti smrkoví nepotřebují k tomu, aby si sdělili, že se někde koná večírek, Snapchat ani Messenger“, „jak chcete své milé zahrát serenádu, když jste velký jako nahrubo namleté zrnko pepře?“ nebo „nečinně sedí, bliká jako zkratující vánoční stromeček a tím k sobě láká svoji potravu“.
Planeta hmyzu pro mě byla milým překvapením, jednalo se o velmi zajímavou četbu, u které jsem se vzdělala i pobavila. Pokud autorce vyjde další kniha, rozhodně si ji pořídím!
Anne Sverdrup-Thygeson je profesorkou Norské zemědělské univerzity v Ås poblíž Osla a vědeckou poradkyní Norského institutu pro výzkum přírody. Má doktorát z biologie ochrany, přednáší o managementu přírody a biologické rozmanitosti lesů. Anne je také ultramaratonskou běžkyní.
© Jana Langerová, Kultura21.cz