Výsledek dvouletého intenzivního pátrání po obydlích dvaceti sedmi hudebních géniů prezentuje nádherná obrazová kniha. Zmiňuje ve stručnosti tvorbu i zajímavosti z jejich života a přibližuje intimní kouzlo příbytků, v nichž komponovali a jimž vtiskli svou osobností jedinečný charakter. Mnohé se do dnešních dnů nedochovaly, z jiných jsou muzea, ale část se podařilo udržet ve víceméně původní podobě.
Jako první sídlo je představen pět set let starý hrázděný Bachův dům v Eisenachu, považovaný za jedno z nejnavštěvovanějších hudebních muzeí v Německu. Poskytuje kromě vzácných exponátů i hluboké zážitky v nové instalaci „Hudba, do níž lze vstoupit“. V pracovně, středobodu sídla, lze i po letech vnímat ducha skladatele, jenž tu v niterných zápasech komponoval. „Máme jen jedinou jistotu, a sice tu, že v těchto domech vznikala úžasná hudba. Proto je v nich hudba dnes i hlavním exponátem.“ Vypravíme se i na místo Bachova pobytu v Lipsku, kde působil dvacet sedm let jako „director musices“ a „cantor“, a vznikly zde kompozice Umění fugy či Klavírní knížka pro jeho manželku Annu Magdalenu.
V případě Josepha Haydna se zachovaly dokonce tři domy, kde žil a pracoval a s nimiž se na stránkách knihy seznámíme. Prominentní bydliště v Camesinově domě ve Vídni, v němž žil Wolfgang Amadeus Mozart se svou rodinou, bylo „krásným bytem se vší k domu příslušející výzdobou“. Patřil k nejdražším a největším, jaká Mozart obýval, a vznikla v něm opera Figarova svatba, osm klavírních koncertů a četná komorní díla. Zmíněný Ludwig van Beethoven si přes neustálé stěhování oblíbil vídeňský byt ve čtvrtém patře s pěkným výhledem v domě Pasqualatiových na Mölker-Bastei, kde s kratšími přestávkami bydlel osm let, tvořil 4., 5., 6. 7. a 8. symfonii a pracoval na opeře Fidelio. V domě je nyní muzeum, připomínající Beethovenův život s ukázkami předmětů, jež užíval. V roce 2017 bylo ve Vídni, kde žil třicet pět let, zřízeno další muzeum v domě s Beethovenovým bytem v Probusgasse, o němž se autor také zmiňuje.
Král valčíků Johann Strauss mladší si mohl dovolit luxusní život ve vídeňském paláci v Igelstrasse, kde bydlel až do své smrti, a fotografie dokazují, jak byl honosný. Genia loci mají i příbytky proslulých skladatelů – Felixe Mendelssohna Bartholdyho, Roberta Schumanna, Edvarda Griega, Johannese Brahmse, Carla Marii von Webera, E. T. A. Hoffmanna, Gustava Mahlera, Franze Lehára, Ference Liszta nebo Richarda Wagnera, jehož vila „Wahnfried“ v Bayreuthu byla právem považována za společenské a kulturní centrum Německa. Půvabem finského dřevěného domu okouzlí přírodní rezidence Jeana Sibeliuse v Järvenpää, místo, které “bylo pro jeho umění nutností“. Životu na venkovském statku v Nohantu dala přednost i George Sandová s Fryderykem Chopinem. Skýtal jim potřebný klid a zároveň byl otevřený k setkání s přáteli a slavnými umělci té doby. Venkovský poklid učaroval i Giuseppe Verdimu na usedlosti v Sant´Agaté, kde dlouhodobě žil a složil tu proslulé opery. Po dokončení každé zasadil strom ve své nádherné zahradě, kde jeho rodina užívala klidu stejně jako v parku se vzácnými rostlinami a stromy, v nichž vynikaly romantické plastiky, vodotrysky a jezírka. Autoři nás zavedou i na památná místa, kde tvořil Giacomo Puccini, Maurice Ravel, Carl Orff, Richard Strauss, Max Reger či Arnold Schönberg.
Giuseppe Verdi (10. 10. 1813 – 27. 1. 1901): Skladatel, který chtěl přestat komponovat
© Dana Vondrášková, asenior.cz