| Nakladatelství Kazda se dlouhodobě zaměřuje na knihy o přírodě a buduje tak ve čtenářích lásku k ní. Jedním takovým titulem je i ten o lípách, který je opravdu určen k potěše oka i ducha. |  |
 |
Autoři knihy v úvodu vysvětlují, že nebylo snadné rozhodnout se, na které stromy se zaměřit, protože jich znají hodně a všechny jsou jim blízké. Lípy volili proto, že je jich hodně a také jsou nezdolné. Také se nachází na předních místech mezi památnými stromy. „A jsou při tom pro nás tak samozřejmé, že je bohužel někdy ani nevnímáme – dokud blesk, vichřice, nebo lidská zloba nás o ně nepřipraví. Pak náhle poznáváme, jaké je po nich prázdno. Jsou to úžasné stromy, které mají v sobě něhu i sílu: Jsou nám blízké, máme je rádi pro jejich užitečnost, vůni i krásu,“ píší zde dále. |
| Po úvodu následuje celkem šest kapitol ukazující nejrůznější lípy: Lípy u domů, Lípy uprostřed náměstí, Lípy u míst k zamyšlení, Lípy spojené s osudy lidí, Obdivuhodná síla žít a Dominanty krajiny. Další část knihy je taková přílohová – obsahuje Chválu lipových květů od Ivy Kubátové, Chválu lipového dřeva od Martina Patřičného a také Větvičkovy lípy od známého botanika Václava Větvičky. Cestování chtivé čtenáře pak potěší seznam lip doplněný GPS souřadnicemi a v závěru najdete informace o jmelí od Evy Mračanské. |  |
 |
U každé lípy se nachází krátký text popisující, kde se nachází a dodává k ní nějaké zajímavosti a osudy. Díky tomu fotografie více promlouvají a dýchají na člověka. Mě zaujala například lípa v Lánech u Malče na Chotěbořsku s lavičkou v dutém kmeni jako památka na starého hospodáře, který v ní rád sedával. Působivá byla také ta z Malhotic na Přerovsku. Je stará kolem 400 let a přezdívá se jí Robotní, protože se u ní shromažďovali robotníci, aby vyslechli nařízení a příkazy k robotě. A podobných a jedinečných příběhů a pojmenování je v knize celá řada! |
| Narazila jsem i na několik lip, které bych chtěla vidět na vlastní oči. Patří mezi ně ta v poutním areálu nedaleko Netolic zvaného Na Lomečku. Původně zde byly lípy čtyři, zbyla jen jediná, ale rozhodně je nepřehlédnutelná. Nedaleko se navíc nachází další krasavice označovaná jako Lípa Naděje. „Ohlédne-li se člověk za bohatou minulostí tohoto místa, s kolika prosbami a trápeními sem velká část poutníků přicházela, bylo jen otázkou času, kdy i stará lípa převezme část břemene. A starý zvrásněný a zjizvený kmen pod dnes už nebohatou korunou jako by chtěl dokázat, že umí naslouchat hlasům přicházejících s prosbou nebo pokáním,“ píše zde na straně 98 Marie Hrušková. Dalším unikátním stromem je Bzenecká lípa od počátku 20. století rozvalená na 9 částí. Jak budu plánovat výlet, vzpomenu si na Francovu Lhotu, kde se nachází Kobzova lípa, jejíž osud je spojen s krutými nájezdy lupičů. |  |
|
Kniha mě potěšila, inspirovala k výletům a také přiměla více se dívat na stromy kolem sene. A hlavně jsem z ní cítila tu sílu, která se těžce popisuje a kolikrát ji člověk zažije právě jen v přírodě. Četla jsem ji pomalu, soustředila se na popisy, a nechávala na sebe působit nádherné fotografie. © Jana Langerová, Kultura21 |
|