Podle mých zkušeností se na vyvýšený záhon vejde mnohem víc rostlin, než bývá uvedeno na sáčcích se semínky. Samozřejmě je třeba vzít v úvahu, kolik jednotlivé druhy rostlin potřebují živin. Stejně důležitou roli hrají světelné poměry a cirkulace vzduchu mezi rostlinami.
CHYTRÉ USPOŘÁDÁNÍ
Ovoce a zelenina oplývají pestrostí růstových forem – od velkých a malých přes pnoucí a převislé až po ty, co jako souvislý koberec pokrývají půdu. Na vyvýšený záhon se hodí všechny, pokud je dobře uspořádáme. Vybírat můžeme z nepřeberného množství možností, stejně tak si můžeme pohrát i s jejich uspořádáním.
- Velké rostliny
- Vzrůstné bobuloviny a zelenina zaberou značnou část záhonu – podle velikosti se na něj vejdou jeden až dva exempláře.
- Například: rajčata, maliník, rybíz, mochyně, chilli papričky, paprika, cuketa, lilek.
- Menší rostliny
- Menší rostliny mají stále ješte dost místa mezi těmi většími.
- Například: cibule, pórek, česnek, špenát, mangold, kedlubna, mrkev, ředkvičky, červená řepa, saláty.
- Popínavé rostliny
- Pokud si po straně přimontujete mřížku, budete na záhon bez problému moci vysadit i popínavé rostliny jako okurku, hrách či fazol.
- Převislé rostliny
- Převislé rostoucí druhy se dokážou skvěle vyplazit ze záhonu do okolního prostoru. Neubírají tak svým sousedům místo a kromě toho truhlík zvenku zastíní.
- Například: jahodník, převislé bylinky, lichořeřišnice, ale i speciální převislé odrůdy rajčat.
- Půdokryvné rostliny
- Půdokryvné rostliny, plazící se po zemi, jsou ideální alternativou mulčování: chrání povrch půdy před prudkým sluncem a příliš rychlým vysycháním, stejně tak se zem po několika deštivých dnech nerozbahní, nýbrž zůstane kyprá a aktivně dýchá.
- Například: různé druhy salátu, lichořeřišnice, potočnice lékařská, jahodník, špenát, mrkev, ředkvičky, bylinky.
