Nakladatelství Kazda pokračuje s vydáváním atlasů a průvodců – po těch zaměřených na květiny nebo ptáků přichází titul Stromy: Rozpoznejte 100 druhů od Holgera Haaga.
Kniha začíná úvodní kapitolou s krátkými texty s informacemi o stromech, jejich určování, lesu a také o tom, co nám stromy přinášejí, nebo jak to má strom v průběhu roku. Následují stránky o stromech rozdělené do kapitol podle typů listů: stromy s jednoduchými, nedělenými listy, stromy se složenými listy (dlanitě složenými nebo zpeřenými) a stromy s jehlicovitými listy. V závěru se nachází Další informace a Rejstřík.
V knize je představeno 100 druhů stromů, které se nacházejí v lesích, parcích a zahradách ve většině zemí střední Evropy s tím, že jsou mezi nimi jak původní druhy dřevin, tak nejběžnější druhy z jiných zemí, které byly slovy autora introdukovány buď jako okrasné dřeviny, nebo jako odolné městské stromy, případně jako potenciální užitkové dřeviny v lesnictví. Velmi mě zaujalo, že lesy ve střední Evropě jsou druhově poměrně chudé – v Česku najdeme jen asi 84 druhů stromů a na světě rozlišujeme asi 60 000 druhů a stále jsou objevovány nové.
U každého stromu je jeho český i latinský název, informace o jeho výskytu, názorná ilustrace stromu i některých detailů jako jsou květy nebo plody a doprovodný text. Z něj se dozvíte především nehrůznější zajímavosti, a ne žádné fádní nebo obecné informace. Já jsem se díky nim dozvěděla spoustu nového i o stromech, o kterých jsem si myslela, že je dobře znám. Například mě překvapilo, že rakytník řešetlákový dělající parádu v naší zahradě má rozsáhlý kořenový systém dosahující do hloubky 3 metrů a šířky až 12 metrů. Dále mě zaujalo, že se traduje, že z dřínu byl vyroben Odysseův luk nebo že celá rostlina brslenu je prudce jedovatá, a i při opracovávání brslenového dřeva se u truhlářů a řezbářů dostavily příznaky otravy. A věděli jste, že z žaludů roste nejlepší šunka?
Před čtením knihy jsem si říkala, že zřejmě žádný strom nebudu do zahrady chtít a shánět. Mé přesvědčení vzalo za své hned na stránce 27, kde jsem se zamilovala do středomořského druhu v podobě Zmarliky Jidášovy. Tento strom mě zaujal růžovými květy, které se navíc podle informací nají jíst a přidávají se do salátů. Už se na něj nemůžu dočkat. A brouka do hlavy mi vysadila také Zelkova pilovitá, protože se jedná rostlinu, jejíchž krásně zbarvené listy jsem na základní škole každý podzim záviděla spolužačce.
Pokud máte rádi přírodu a rádi se díváte kolem sebe a chcete k tomu mít i nějaký návod, určitě si tuto knihu nenechte ujít! Zajímavostí je v ní opravdu celá řada a má také krásné obrázky.
Holger Haag vystudoval biologii na univerzitě v německém Göttingenu, kde se také začal více zajímat o rostliny. Už dvacet let žije v Bádensku-Württembersku – tato spolková země na jihozápadě Německa patří k nejzalesněnějším a díky poloze a vyšší nadmořské výšce nízkých horských pásem je zdejší flóra mimořádně rozmanitá. Je autorem řady knih pro děti i dospělé.
© Jana Langerová, Kultura21.cz